Často se setkáváme s názorem, že není důležité, jak cesta končí, ale jaký byl její průběh. Ostatně jako se životem. Mnozí tvrdí, že je důležité, jak to všechno skončí a co je na konci. Nikdo se nebude zaobírat tím, jak se tam člověk dostal, co ho k čemu vedlo. Ale co bylo tím cílem, smyslem? Mohli bychom silně rozporovat takovéto tvrzení a tezi, neboť stejnou logikou bychom se dobrali k další populární větě: „účel svědčí prostředky“. Nikoho by tedy nezajímalo, jak se co stalo, ale že se to vůbec stalo. To by je zajímalo. Je otázkou, jestli se dá skutečně lidský život napasovat do této teze. Řada ryze morálních a etických dilemat by naráz přestala být relevantní, neboť by nebylo třeba. Možná i samotná etika či mravnost by mohla jít stranou úplně. Nač etický kodex, když jediné, na čem záleží, je to, zdali jste zaopatřili rodinu či nikoliv? K čemu vyšší princip mravní, když dostojíte svým snům a ideálům?
Dejme si příklad
Člověk A oloupí člověka B o majetek v hodnotě padesát tisíc korun, aby následně uloupené peníze odevzdal do sirotčince dětem, které si za to nakoupí jídlo a teplé přikrývky, aby přežily zimu. Pokud bychom zde užili tezi z předchozího odstavce, tak je vše v pořádku. Účel svědčí prostředky. Člověk A mohl pracovat nějakých x měsíců a potom celou svou mzdu dát sirotkům, ale namísto toho usoudil, že bude rychlejší oloupit nějakého pracháče. Je skutečně důležitý konec cesty, nebo zde hraje velkou a podstatnou roli i jeho průběh? Nějaký princip mravní by nám dozajista napověděl, že loupit, byť za účelem dobrosrdečným, je špatné.
Bezcílné bloudění
Pokud se probíráte nejrůznějšími internetovými stránkami na internetu, dozajista si říkáte, jakýpak plní účel. Co je cílem člověka, který je spravuje či který je vytvořil? Co ho pohání? Internetový portál bez nějakého cíle být nemůže. Už samotný smysl stránky je schován v jeho obsahu.